Po dvou covidových letech by to mohlo vypadat konečně jako "normální" rok :-), ale nestalo se :-(.
V lednu jsme se scházeli ještě s omezeními a pak přišel 24. únor a střih - všechno bylo jinak, covid přestal být společenským tématem č. 1. Ten den ráno totiž napadlo Rusko Ukrajinu. Kromě toho, že jsme se začali intenzivně modlit za celou situaci (a stále se modlíme za pokoj pro Ukrajinu a konec války...), přemýšleli jsme, jak prakticky pomoci. Mnozí z nás se zapojili do finančních i věcných sbírek, někdo se vydal na Ukrajinu s naloženou dodávkou, jedna rodina nabídla pro ubytování uprchlíků dům po rodičích. Dům jsme společnými silami připravili a už v březnu se přistěhovala jedna velmi početná rodina, která se rychle stala součástí sboru.
Celý rok byl velmi pestrý - probíhala shromáždění, modlitební, skupinky, setkání dorostu i mládeže, pobyty rodin, dámské výjezdy... Přivítali jsme nové členy, měli jsme křty... Spolupracovali jsme s dalšími organizacemi při pořádání různých akcí a táborů...

S koncem léta se začala otevírat nová kapitola v životě sboru. Po dlouhých letech hledání se nám podařilo pronajmout si nebytový prostor v Podhorské ulici, který by se měl stát zázemím sboru. Doufáme a těšíme se, že se na jaře přestěhujeme a že nové prostory přinesou i nové příležitosti.